Cesta za španělštinou
Je pravda, že anglický jazyk se stal určitou nezbytností, pokud chcete cestovat, studovat, nebo pracovat v zahraničí. Anglicky se prostě domluvíte ve většině situacích za hranicemi. Ale podle úsloví „kolik umíš jazyků, tolikrát jsi člověkem“ jsem se nakonec ještě vrhla na španělštinu. Je to pěkný jazyk, učí se poměrně rychle, i když má také svá úskalí.
V rámci projektu z programu Erasmus Plus s názvem Jazykové vzdělání pro pedagogy, který naše škola získala, jsem letos o prázdninách mohla vycestovat na kurzy španělštiny na Tenerife do Puerto de la Cruz. Škola, kterou jsem navštěvovala, má název podle slavné literární postavy, a to Don Quijote. Poprvé, když projdete vstupní halou, ocitnete se na otevřeném kruhovitém prostranství, ze kterého se vstupuje do učeben. Učebny jsou pojmenovány dívčími jmény, které se objevují v tomto románu. Jak jinak, jméno naší učebny bylo Dulcinela. Ve skupině nás bylo osm z různých zemí Evropy. První dny byly docela těžké, protože jsme toho chtěli hodně říct, ale marně jsme v paměti hledali už dávno naučená slovíčka, abychom jim dali správné koncovky. Ale postupem času se to lepšilo a bylo velice zajímavé poslouchat ostatní účastníky, jakou mají práci (popř. kde studují), jak žijí, co všechno zcestovali a kam se chystají. Naši učitelé byli velice milí a temperamentní. A myslím, že jsme toho za tři týdny zvládli docela hodně. K dispozici jsme měli i k zapůjčení knihy ve španělštině, které se hodily k lenošení na pláži.
Jak nejlépe poznat jinou kulturu a zvyklosti, než bydlet přímo v tamní rodině. Paní, u které jsem bydlela, se jmenovala Stela a byla původem z Kolumbie. Tím se mi naskytla výjimečná příležitost, dozvědět se více i o španělsky mluvící jižní Americe. Paní Stela byla velice, ochotná a především trpělivá hostitelka. Hlavně první dny komunikace se mnou poněkud vázla, ale ona trpělivě a několikrát vše vysvětlila, abych vše pochopila. Neustále říkala „cada día un poco, un poco“ (každý den trošku a trošku), což opravdu vedlo k tomu, že po týdnu jsme si už mohly více popovídat, a ona si opravdu moc ráda povídala. Snídani můžete očekávat velice běžnou, kterou si dáváte doma, ale k večeři jsme měli skoro vždy ryby na různé způsoby a zeleninový salát. Pokud jsme měli těstoviny, i v té omáčce byl alespoň tuňák. Vařila výborně.
Tenerife je nádherný ostrov, který mně naprosto učaroval. Popisovat všechny krásy nemá cenu, protože je naleznete v každém průvodci. Na tak malém prostoru naleznete obrovskou různorodost podnebí a přírody. V jednu chvíli projíždíte nádherným borovicovým lesem a pak najednou jste na vyprahlých planinách. Nejlepší způsob, jak poznat tento ostrov, je půjčit si auto. Můžete pak zavítat do méně navštěvovaných vesniček a zažít pravou atmosféru místního života. A hlavně, můžete si zde vyzkoušet svoji španělštinu, protože v turistických střediscích na vás vždycky mluví anglicky, rusky, nebo německy. Bylo mi trochu smutno z toho, že je vidět, jak tento ostrov pomalu ale jistě ztrácí své kouzlo. Obrovské množství turistů a výstavba velkých hotelových komplexů úplně mění ráz krajiny tohoto místa.
Jsem ráda, že mi tento projekt umožnil zlepšit se ve španělštině, seznámit se s jinou kulturou a poznat nová místa. Všechny mé poznatky využiji v mé další práci ve škole. Letos na naší škole otevíráme kroužek španělštiny. Dále se nám podařilo získat projekt spolupráce také z programu Erasmus Plus. V tomto projektu budeme spolupracovat se školami v Maďarsku, Řecku, Portugalsku a Španělsku. Španělštinu tedy budeme moci i nadále využívat. V kurzu se mnou byli i dva učitelé, s jejichž školami bychom mohli spolupracovat v budoucnu. Mé postřehy určitě využijeme i na hodinách zeměpisu a přírodopisu. Projekty Erasmus Plus doporučuji všem, kdo si chtějí rozšířit své obzory.
Mgr. Petra Plíhalová
.jpg)
Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie.
Následující novinka Předchozí novinka
